Krkonoše a ČR

Základní informace

Podnebí

- mírné, 4 roční období, oceánské a vnitrozemské podnebí, proměnlivá chladná a teplá léta
- průměrná teplota 9,7 °C
- letní období - červenec 20 °C
- zimní období - leden - 20 °C
- čas středoevropský (GMT+1), letní čas - středoevropský +1 (GMT) +2

Státní a veřejné svátky

Krkonoše

Nejvyšší hřebeny jsou Sněžka 1 602 m n. m., Luční hora 1 555 m n. m., Studniční hora 1 554 m n. m. a Vysoké kolo 1 509 m n. m. Protékají zde řeky Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava; z Polska - Uomnica a Kamienna.
Ledovcová jezera - CZ: Mechové jezírko; Polsko - Wielki Staw, Maly Staw a Sniezne Stawki
Vodopády - CZ:Labský vodopád, Pancavský vodopád, Mumlavský vodopád, Horní Upský vodopád a Dolní Upský vodopád; Polsko: wodospad Kamienczyka a wdsp. Szklarki.
Podnebí je chladné a velice vlhké; dominantní vítr - západní vítr z Atlantského oceánu; průměrná teplota je od +6 °C do 0 °C. Trvalá sněhová pokrývka - 7 měsíců ; průměrná výška sněhové pokrývky - 150-200 cm; počet lavinových stop - okolo 50

Více informací naleznete na: stránkách Krkonoše

Informace o Janských Lázních

Janské Lázně je půvabné horské městečko, rekreační centrum, ale hlavně jediné lázně v Krkonoších. Léčebné prameny byly objeveny ve 14. století. Jan Adolf Schwarzenberg založil lázně v 17. století. Hlavní rozkvět lázní začal od poloviny 19. století do začátku 20. století. V lázních se nachází kolem třiceti léčivých pramenů a nepřeberné množství lázeňských budov. Nejvýznamnější památky jsou lázeňská kolonáda z konce 19. století a pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele postavený roku 1885. Nad městem se tyčí Černá hora, která nabízí spoustu vyžití jak v létě, tak i v zimě. Na Černou horu se dostanete lanovkou, která je součástí lyžařského areálu.

Zajímavosti v okolí

• Bazén v Janských Lázních s baleno provozem nový rehabilitační bazén s minerální vodou, vodními atrakcemi jako je protiproud, vodní clona, perličková lůžka a vířivé lázně, dále sauna, parní box, masáže a ozónoterapie (otevřený pro veřejnost v zimním období v odpoledních hodinách, každý den).
• Rozhledna Panorama na Černé hoře je původní sloup lanové dráhy ve vzdálenosti 100 metrů od horní stanice současné lanovky, směrem k lyžařskému vleku Anděl.Ve výšce 21 metrů se nachází vyhlídková plošina, odkud se nabízí krásný kruhový pohled nejen do kraje, ale i na značnou část Krkonoš. Na konstrukci rozhledny je umístěna panoramatická kamera, která každé ráno od 8.00 na programu ČT 2 informuje o počasí, povětrnostních podmínkách, stavu sjezdových, běžeckých tratí a dalších aktualitách.
• Modré kameny několik křemencových skalek na jižním úbočí Světlé hory přístupných po TZC. Z nejvyšší je za pěkného počasí hezký výhled do kraje.
• Černohorské rašeliniště v plochém sedle mezi Černou a Světlou horou zhruba na 60 ha vzniklo největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Tyto lesní rašeliniště se oproti rašeliništím nelesních vyznačují např. větším výskytem suchopýrů a ostřic. Největší hloubka (mocnost) Černohorského rašeliniště je až dva a půl metru a celkový objem rašeliny je cca 420.000 m3.
• Horská farma na Vlašských boudách první lidé v Krkonoších dolovali a zpracovávali nerostné suroviny. Tato činnost si vyžádala velké množství dřeva, které bylo používáno jako stavební dříví, surovina pro výrobu dřevěného uhlí potřebného v pecích na zpracování rud a také bylo po Labi splavováno do Kutné Hory pro potřeby tamních dolů. Kolem bud postavených na odlesněných pasekách a nad horní hranicí lesa vznikaly první senné louky a pastviny, které sloužily jako zdroj potravy pro chovaný dobytek, zejména pro krávy, kozy, výjimečně ovce. Mléko těchto zvířat bylo dále zpracováváno na sýry a další mléčné výrobky. Krkonošské sýry ochucené práškem z místních bylin byly ceněným vývozním artiklem. Mléčná farma Davida Sosny je jedna z velmi mála horských farem, založených na principu budního hospodářství, kde v 21. století člověk žije z krav chovaných pro mléko tradičním způsobem.